Obtížnost rovnováhy v životě spočívá právě v její křehkosti – něco jako opilost alkoholem. Slast, která omámí mysl a zaslepí oči, zatímco schopnost vidět a cítit střízlivě je potlačena.

Právě v této nepozornosti, kdy si ujíždíme na vlně euforie z vlastní nedosažitelnosti, vykolejíme z úrovně relativního klidu a přestáváme hlídat drobné nuance. Ty se pak vkrádají jako zloději, snaží se ukrást pocit klidu a zanechat po sobě tu neodolnost, která nás stahuje dolů – zpět ke svým umocňujícím marnostem.