Ve svém životě, který nemá moc návodů ani jasných postupů, jak ho žít, jsem si našel pár základních kamenů, ze kterých jsem postavil pilíře, jež se snaží udržet mou stabilitu a rovnováhu.

Je to uvědomění si nevědomého, schopnost ponořit se tak hluboko do svého nekomfortního nitra z mé bezpečné povrchnosti a dokázat o nevědomých věcech přemýšlet vědomě. K tomu mi slouží nástroj – dovolit si a umět připustit i sebemenší možnost, že něco může být jinak, než se domnívám, a to i přes mé nejsilnější přesvědčení o opaku.